P3X-885 SG-3

Pondělí, 8:00 konferenční místnost, SGC

Plukovník Carterová přešla k tabuly a zhasla světla v místnosti.
Vítám vás tady všechny
Jak všichni víte, SG-11 našla na P3X-221 tuto stavbu
řekla Carterová a na obrazovce přeskočil další obrázek

Na planetě byla dýchatelná atmosféra, ale také časté bouře v atmosféře
proto jsme museli pátrání urychlit. Moc jsme toho z ruin nezískali, ale dost na to, abysme mohli informace prohnat databází na Atlantýdě. Daedalus včera přiletěl s informacemi z galaxie Pegasa. Bohužel zdá se, že Antikové o této rase nemají moc informací. Zjistili jsme ale adresu planety, ze které cizinci nejspíše přišli. P3X-883 na obrazovce se ukázala pozice P3X-883 na obrazovce
Adresu P3X-883 jsme zkoušeli vytočit přede dvěma lety, ale poslední zámek nezapadl. Zdá se, že brána je tam nepřístupná. Proto se chystáme vyslat tam Promethea v naději, že zjistíme něco víc
řekl Carterová
Vy poletíte s Prometheem a pokusíte se prozkoumat planetu, jasné?

Thomas Kelly

Dorazil jsem chvilku po zahájení porady. Přeji pěknej den snad nejdu pozdě. Zasednu a poslouchám informace. Když doposlouchám rozkazy tak promluvím. A kdy máme vyrážet, madam? Pak jsem se podíval na ostatní v týmu. Všechny jsi viděl podruhé v životě a tak jsem si ještě nepamatoval jejích jména. Prohlížel jsem si zobrazený snímek. Předpokládáme že by mohly nastat nějaké vážné komplikace? Jestli o nich nevěděli Antikové tak mohou skrývat neznámé zbraně a technologické zařízení. A Prometheus by nemusel vydržet. Je to dobrá loď ale v porovnání se třídou Daedalus! Co třeba Odyssea? Zeptal jsem se a čekal na odpověď.

plukovník Carterová

Odyssea je momentálmě mimo Zemi, Apollo je v galaxii Pegase a Daedalus se připravuje na cestu zpět do galaxie Pegasus. Na seznámení s týmem budete mít spoustu času na palubě, P3X-885 je na druhé straně galaxie. Vyrážíte ve 12:00 řekla jsem v odpověď

Emily Williams

Seděla jsem a pozorně poslouchala plukovníka Carterovou, hlavu jsem otočila, jen když do místnosti přišel kapitán Kelly. Snad nejdu pozdě....? Toho si snad všimnout mohl... Radši jsem se otočila zpět dopředu. Po skončení jejích slov, už jsem se chtěla zeptat, ale kapitán mě předběhl. A tak jsem jen mlčky přikývla na jeho první a druhou otázku. Jakmile plukovník Carterová odpoveděla, zvedla jsem se že si půjdu připravit věci.

Dr. Matthew Thomas Smitth

Z přítomnosti tolika vojáků jsem byl krapet nesvůj, pravda, už jsem pro armádu několikrát pracoval, ale vždycky jsem pracoval v týmu, který tvořili lidé jako já..., tedy skoro jako já, a to jsme ještě k tomu málokdy vytáhli zadek z laborek, ježe teď jsem se ale stal součástí týmu tvořeného až na mě samými vojáky a který cestuje (pane bože je to tak!) na jiné planety. Ale musel jsem to překousnout - za prvé kvůli tomu vzrušení, za druhé že jsem mohl pracovat na něčem tak velkém a důležitém pro dobro lidstva, a za třetí (a to nejdůležitější) plat za to stál.
Co se schůze týče, ta byla... no byla to klasická schůze a klasické bylo i moje i chovaní: seděl jsem, poslouchal a psal si poznámky (tedy, moc toho na zapsání zase nebylo, tak jsem si alespoň zapsal několik zajímavých myšlenek, které mě mezitím napadli). Jakmile Carterová domluvila a došlo na dotazy, zpozorněl jsem. Už jsem totiž jeden měl.
Nikoho nenapadlo se na to zeptat, tak jsem vypálil svou otázku. Promiňte, že se ptám, ale... co je vlastně cílem mise... tedy, řekla jste zjistit více, ale... nemohla by jste to prosím trochu upřesnit... být krapet konkrétnější, co vlastně máme hledat... ehm... madam? Vysoukal jsem ze sebe poněkud nejistě.

plukovník Carterová

Na P3X-221 nebylo prakticky nic použitelného, žádné nápisy, památky, nic z čeho by se dalo určit něco konkrétního. Zjistili jsme však, že tato rasa byla technologicky vyspělá. Pokud ještě někdo z ní žije v naší galaxii byla by škoda nevyužít příležitosti k navázání kontaktu. Pokud tam však nikdo nebude, stále by to mohlo být místo plné informací. Technologie, nějaké nápisy nebo pozůstatky. Cokoliv co by nám mohlo prozradit více o této rase...
řekla jsem

Michael Scot

Jen sem seděl a poslochal ostatní nic jsem nenamítal spíše jsem tam seděl jako duch. Zdání klame pozoroval jsem budoucí tým snažil jsem se dozvědět tím o nich co nejvíce.
Bylo to poprvé kdy jsem měl jét na takovouhle misi dříve jsem jen podstupoval tréninkem, ale nikdy néé misí na ostro takže ve mě byl pocit nadšení, ale i trémy a strachu, protože jsem nevěděl co mám čekat.

Thomas Kelly

Dobrá madam, uvidíme se ve dvanáct. Týme očekávám vás za 15 minut ve zbrojnici. Chci vidět s jakým nádobíčkem umíte. Mírně jsem se pousmál kývl na Carterovou a odešel z místnosti. Okamžitě jsem zamířil do jídelny kde jsem si dal šálek černého kafe se třema kostkama cukru. Když jsem dopil vyrazil jsem do zbrojnice a vešel dovnitř. Nikdo tam ještě nebyl a tak jsem se opřel o zeď a čekal.

Emily Williams

U dveří se ještě otočím a poslouchám zbytek instrukcí. Při tom jsem si pořádně prohlídla to osazenctvo, co tu bylo. To bude rozhodně zajmavé... Pohled mi sklouzával od Scota přes doktora až ke kapitánovi. Snad budeme dobrej tým... S jednou rukou stále na klice jsem kývla na kapitánův rozkaz. Na tváři se mi blesknul usměv při slově zbrojnice a pak jsem konečně vyšla. Byla jsem nějak nedočkavější než normálně a tak jsem si to namířila rovnou do zbrojnice. Při cestě jsem se ale srazila s jednim vědcem a jemu se rozsypal obrovský štos s papírů. Mám to já ale štěstí... Postěžovala jsem si a začala zbírat. Než jsme to dozbírali, byl akorát čas dorazit do zbrojnice a tak jsem si pospíšila. Otevřela jsem dveře a tam už byl kapitán opřený o zed. Omlouvám se za zpoždění, pane.

Michael Scot

Stále jsem jen poslouchal nějak jsem se neozíval a nakonci jsem si šel dát malou kávu .Popíjel jsem si tam kávu a prohlížel jsem si to tam jaké to tam je. Poté jsem zamířil do zbrojnice kde byl Kpt. Thomas jen sjem kývl na pozdrav. Kapitán vypadá inteligentě a autoritativně.

Thomas Kelly

Usměji se na Emily. V pořádku, Poručíku. Mrkne se na hodinky a kývne hlavou. Jste tu přesně na čas. Pak příjde i Michael. Nuže dobrá vojenský personál tu máme. Ještě jednou bych se rád oficiálně představil. Kapitán Thomas Kelly. Zbytek o nás si řekneme na Prometheovi souhlasíte? Usmál jsem se a pak přešel k vybaveným policím. Nyní si prosím každý vemte zbraně s kterými Umíte a položte je před sebe. A tu co máte nejraději prosím vemte do ruky. Začal jsem brát nějaké zbraně z polic ale nosil je do kouta tak aby je ostatní neviděli. Ach proč mám tak malý arzenál? Ptal jsem se sám sebe.

Emily Williams

Zbraně se kterými umíme?! Jaj, radši vyberu jen své oblíbené... Chvilku jsem se rozhlížela a hledala jen určité kousky. Nejprve jsem přešla k pistolím a vzala si Desert Eagle a Berettu XX-TREME. Položila jsem je před sebe na stůl co byl uprostřed. Pak jsem se otočila a došla si pro FAMAS, STEYER AUG, G36C, P-9O a MP5. To by z tohohle už mohlo stačit ted už jen... Sundala jsem M40A3, M21 a Dragunova. Položila jsem je na stůl a do ruky si vzala Barrett M82A1 (Barrett.50cal). Pak jsem čekala na ostatní.

Michael Scot

Kývnu na návrh seznámení až na lodi. VYbrat si zban joo ?? to bude zajímavý rozmějšlím se mezi Desert Eaglem a beretou 92 F vzal jsem si Beretu. Sekundárku bych měl a ted hlavní copak bych si vzal P-90 nebo Mp-5 no P-90 se lépe drží a má více nábojů takže tu. Vezmu si do ruky P-90 a prohlížím si její funkčnost a zaměřování.

Thomas Kelly

Usmál jsem se a do ruky jsem si vzal 2 Goa'uldské Zat'nik'tely. Zamnou v koutě pak byla standardní Baretta 92 F, M4 Carbine, P-90 kupodivu i Goa'uldská tyčová zbraň a M21. Dál tam ležela kudla a 3 granáty. No takže koukám že Poručice má slušný arzenál se kterým umí. Vy vojíne máte standardní vybavení. Možná bych vám doporučil naučit se ještě s Zat'nik'telem ale to je na vás. Je to vcelku výhodná zbraň. Pak dojde k polici se Zat'nik'telama. Emily i Michaelovi hodí jeden. Rád bych vás poprosil aby jste je nosily aspoň v batohu. Hodí se v případě když dojdou náboje. No a teď si tedy každý vemte nádobíčko pro tuto misi a jestli chcete můžete jít zatím zařídit své věci. Já tady ještě počkám na doktůrka, tak jestli někdo chce může tu zůstat a vyčistit si tu semnou mezi tím zbraně do použitelné podoby. Sedl jsem si na lavičku a vzal si k sobě P-90 a začal jí pomalu rozkládat. Pečlivě jsem kontroloval každý šroub a očišťoval špínu. Porouchaná zbraň znamenala smrt.

Emily Williams

Chytnu Zat'nik'tel. Rozkaz, pane. Odpovím a vrátím zbraně zpět. Nechám si jen Desert Eagle, Berettu XX-TREME a samozřejmě ten Zat'nik'tel. Kývnu těm dvěma a vyrazim si pro své věci. Mám ještě čas..a docela hlad... Nejdříve si to tedy zamířím do jídelny. Dám si zelený čaj a cosi co mělo být koláč. V klidu se najím a pak teprve vyrazím do svého pokoje. Podívám se na hodiny. No času je tak akorát... Převléknu se a vytáhnu svoje zbraně. Nejprve si připnu Tanto vzadu za kalhoty pak si vezmu pistole. Překontroluju a vyčistim je než je dám do pouzder na nohou. Nakonec si připevnim svou vlastě dělanou sniperku na záda.

Spoiler:

Možná jsem si měla vzít P-90...nemusim tolik vyčnívat z řady...hmm pozdě... A tak jsem vytáhla ještě jednu vlastně dělanou zbran a hodila si ji přes rameno.

Spoiler:

To stačí...nesmim to zas přehánět. Pak si všimnu Zat'nik'telu, který jsem ještě nezabalila. Jejda, na toho jsem nějak zapomněla... Tak ho vezmu a dám do batohu spolu se třemi granáty, zásobníky a dalšími věcmi. Další zásobník do sniperky a pistolí si dám ještě do vesty. Kouknu na hodinky. Ááá něměla jsem ty pistole čistit tak dlouho a k tomu ještě to jídlo.... Popadnu věci a vyrazim na místo kde jsme se v 12:00 měli sejít.

Michael Scot

Rozmíšlím se co si vzít ještě... Nakonec si P-90 připnu k batohu jako záložku a nakonec jsem si do ruky vzal Goa'uldskou tyčovou zbran. Začal jsem s tyčovou zbraní točit abych si vozkoušel manipulaci i na boj z blízka. Jo tak já jsem ready můžu jít do mise. Aspon mám zbran s kterou můžu i mlátit.

V záblesku světal jste se objevily na můstku Promethea
Jsem plukovík Lionel Pendergast, vítejte na Prometheovi ozval se hlas za vámi
Plukovík a velitel lodi seděl ve svém křesle
Otočil se na své důstojníky
Nastavte kurz na P3X-885 řekl a loď skočila do hyperprostoru...
Moji muži vás doprovodí do kajut, v cíli budeme za 17 hodin řekl

Thomas Kelly

U sebe jsem měl plnou polní. P-90 přidělanou zepředu k vestě, na každé noze v pouzdře Zat'nik'tel a na zádech něco nečekaného. Měl jsem tam na popruhu přidělanou goa'uldskou tyčovou zbraň. Pane, rád bych vás požádal aby nám spíš někdo ukázal nějakou místnost kde můžeme jakožto tým konverzovat. A jinak mě opět těší být ve starém dobrém Prometheovi. Pohled na můstek ve mě vyvolával vzpomínky na bitvu s Anubisem. Jak nostalgické ale tentokrát to je poprvé co letím v hyperprostoru. Pousmál jsem se a podíval se na ostatní členy týmu. Doufám že nevadí že si s vámi chci pokecat a lépe se seznámit. Rád vím kdo mi v akci kreje zadek.

Emily Williams

Pořádně jsem si prohlížela Promethea. Na Prometheovi jsem ještě nikdy nebyla...vypadá lépe než jsem si ho představovala.. Pak jsem se otočila za hlasem plukovníka. Poslouchala jsem rozohvor, který vedl s kapitánem. 17 hodin..to máme ještě času... Napadlo mě. Pane, němeli by jsme si nejdříve odložit věci do kajut? Konverzování pak bude mnohem pohodlnější. Promluvila jsem na Kellyho.

Lionel Pendergast

Vojín Johanson vám ukáže kajuty a také konferenční místnost
řekl jsem a pokynul vojínovi
Ten postupně ukázal všem kajuty a cestu do konferenčky

Michael Scot

Tak toto je Prometheus hmm...tak to jsem nečeka říkal jsem si v hlavě pro sebe. Poslouchám rozhovory všech a nakonec řeknu Souhlasím tady s koleginí (Myšleno že souhlasím s Emily). To budeme muset mluvit v tý konverzační místnosti to já nemám rád.

Dr. Matthew Thomas Smitth

Sakra! To mě nemůžete alespoň jednou předem varovat, než mě přenesete?! Postěžoval jsem si.
Nemám s tím prostě dobré zkušenosti - minule mě například přenesli zrovna když jsem běžel do schodů, což v kombinaci s tím, že jsem to opravdu nečekal, způsobilo, že jsem se rozmázl na podlaze můstku. A dneska to bylo skoro stejné, jen s tím rozdílem, že tentokrát jsem se udržel na nohou. Prostě jsem bloudil na základně (ostatně jako vždy) a hledal blbou zbrojnici, kde jsem se měl sejít se zbytkem týmu a zrovna když ji konečně najdu, tak vzum a najednou stojím na podlaze kdesi jinde. Na to si nejspíš nikdy nezvyknu.
Potom, co jsem se rozkoukal, jsem povzdechl a vyrazil za naším ,,průvodcem" po Prometheovy. Do mě přidělené kajuty jsem hodil své věci, jež s řinkotem práskly o zem a vyrazil dál do konferenční místnosti.



________________________
Omlouvám se ale od teď až nejdříve do neděle se tady neobjevím, budu mimo dosah netu

Thomas Kelly

Pomalu jsme došli ke kajutám každého z nás. Uložili jsem si všichni věci, já jsem si nechal dvě svoje "Zatky", Emily si nechala tanto a své dvě zbraně: Desert Eagle a Berettu XX-TREME a vojín Scot si nechal svého Desert Eagla. Když nás Johanson dovedl do konferenčí místnosti usedl jsem se do čelového křesla a pokynul jsem rukou aby si ostatní posedli po mé pravici a levici. Pak jsem ještě vstal a spustil. Děkujeme Vojíne Johansone teď už to zvládneme jako tým. Tak je tu někdo kdo by chtěl první slovo? Nebo mám začít já? Zajímá mě vše co považujete za důležité pro tým. Ani historkama nikdy nepohrdnu. Ale nechci vám lézt do soukromí. Usmál jsem se, sedl si a čekal.

Emily Williams

Posadila jsem se po kapitánově pravici. Ach ne...proč mám tady před ostatníma mluvit?! Co jim mám tak asi jako říct?! Trochu nervozně jsem začala klepat prstem do stolu, což díky prstínku, co jsem na tom ukazováčku měla, bylo dosti hlasité. Raději jsem toho tedy nechala a přemýšlela nad tím, co by bylo vhodné říci. Moje mysl ale nechtěla spolupracovat a tak jsem stále tápala. Snad nebudu začínat... Při této myšlence mě něco napadlo a tak jsem se obrátila na Kellyho. Mohl by jste prosím začít první, pane? Aspon budu vedět, co všechno o sobě bych měla říct... Pak už jsem jen naslouchala a čekala jestli začne.